Dost jsme se těmi silně přehnanými ilustracemi pobavili. Veselé nám to připadalo být ale jen do chvíle, než jsme poprvé vyjeli k našemu druhému ubytování. Je na kopečku nad mořem a vede k němu šílená štěrková klikatice pokrytá tlustou vrstvou jemného vápencového prachu. Stačily dvě jízdy a nelze rozeznat barvu zadního skla. Takže teď se dost bojíme, že ilustrační fotky v půjčovně aut byly přehnané jen trošku a my je realitou hravě trumfneme. Alespoň tedy vybereme ze dveří ty PETky...
Na vedlejší Korsice už jsme byli. A byla krásná. Ale souseda zatím nějak míjíme, ačkoliv si to zjevně nezaslouží. Letos (2021) v době postcovidové (a zároveň zase už tak nějak nepříjemně a nebezpečně covidové) to zkusíme napravit. Chystáme se až na začátku října, ale cestopisy naznačují, že by počasí nemuselo být v našem slova smyslu podzimní.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat